Do Bláta bez bláta....

....no přeci jenom jsme trochu bláta viděli 😉. Návštěva farmy se stala tak trochu Sluníčkovou tradicí. Samozřejmě jsme se těšili na nám již známé obyvatele, ale ne se všemi jsme se potkali. Již nás nevítali čuníci 🐷🐷Čenda a Pepina, zato nás hned po příjezdu okukovaly zvědavé kozy🐐🐐🐐 s oslicí Rozárkou. 

Letos jsme se zaměřili na hlavní obyvatelky, tedy kravičky🐄🐄🐄. Už ve školce jsme si opakovali zvířecí rodiny a na farmě jsme si je mohli zblízka prohlédnout a pozorovat. Projektem nás společně s Ivou a Marcelkou provázela Kája, která nám dávala nové informace o zvířatech, která na zdejší farmě žijí. Mohli jsme si pohladit a nakrmit skotačivé kozy, hodnou Rozárku, ve stodole jsme zkoumali ingredience na míchání dobrot pro kravičky.

Jestlipak víte, z čeho se míchá a čím se sladí? Také jsme vylezli do kabiny traktoru 🚜 a to se líbilo úplně všem, nejenom klukům. Nakrmili jsme v králíkárně králíky🐇 a morče, pozorovali jsme pávy a jejich mláďata, jen houseři se před námi schovali (asi věděli, že známe zaháněcí pokřik, který nás Kája naučila, aby nás neštípli). V kravíně jsme zastihli dvě krávy, které asi nebyly zrovna moc kamarádky (zeptejte se dětí - proč?). Prohlédli jsme si malá telátka a na velké tabuli jsme si přečetli, jak se jmenují zdejší obyvatelky, které dávají mléko. Venku si někteří odvážlivci pohladili i nejstarší zdejší kravičku (děti určitě vědí, jak se jmenuje). 

Nakonec jsme dveřmi nahlédli do výrobny, kde se právě míchal sýr a někdy se míchá jogurt a jeden Jogurťáček jsme dostali domů na ochutnání. Nakonec jsme si vyrobili veselou kravičku a všem se nám moc povedla, co říkáte? Při zpáteční cestě jsme si zazpívali Když jsem já sloužil a spokojeně jsme se vraceli domů. Druhý den jsme si zkusili psaní kohoutím brkem, které jsme na farmě našli.